Agility Havlíčkův Brod

Vítáme Vás na stránkách agilitní skupiny v Havlíčkově Brodě - instruktora Josefa Žáka


O psech

Pes domácí (Canis lupus f. familiaris) byl zdomestikován ze všech zvířat jako první přibližně před 14 000 lety. Nejspíše jde o vlka změněného umělým výběrem. Je odhadováno, že na světě jich žije cca 500 000 000, z nichž je 74 % (370 milionů) toulavých.

Pomáhal při lovu nebo při hlídání svého majitele nebo jeho majetku. Také slouží v ozbrojených složkách a při asistenci hendikepovaným osobám. I přesto, že je považován za společníka člověka, ve východní kultuře slouží i jako potravina.

Pes dingo je zdivočelý pes žijící na pouštích a poblíž lesů v Austrálii.

V Česku jsou chovány asi 2 miliony psů, což je na obyvatele nejvíce v Evropě.

Schéma vývoje psů

Výšky psů

V agility jsou určeny tyto výšky psů:

Hlava psa

Je rozdělena na mozkovnu a čenichovou partii. Podle jejich délky je rozdělena na:

Oči

Duhovku a zornici mají psi kulatou. Duhovka by měla být hnědá. Třetí víčko se nachází ve vnitřním koutku oka.

Oči u některých plemen mohou mít různé zbarvení
Oči u některých plemen mohou mít různé zbarvení

Uši

Smysly psa

Čich

Čenich má být vlhký, chladný a dobře pigmentovaný. Je zvlhčován sekretem rozpouštějícím molekuly pachu a tak umožňuje dále pachy zpracovávat. Plocha sliznice u psa je od 70 do 200 cm². (čím je delší lebka, tím větší tato plocha je) Tloušťka sliznice se pohybuje od 100 μm do 120 μm a obsahuje cca 200 milionů čichových buňek (u člověka to je jen 5 milionů). Čichové laloky (části mozku zpracovávající pachy) váží asi 60 g. Nejlepší čich mají bloodhoundi.

Zrak

Jejich oči jsou více ploché a všichni psi jsou dalekozrací – K prozkoumávání bližších předmětů upřednostňují čich. A protože i psi jsou šelmy, mají za sítnicí odrazivou vrstvu umožňující vidění za šera. Díky tomu, že mívají oči více na stranách, mají lepší periferní vidění.

Psi svět vidí odlišně – nerozlišují oranžovou, červenou a zelenou, které pravděpodobně pro ně vypadají jako žlutá. Červenou vidí tmavěji a modrou nerozpoznají od fialové. Je tomu tak kvůli tomu, že mají pouze dva druhy čípků – receptorů, které rozlišují barvy. (Člověk vidí pomocí tří druhů čípků.) Protože psi mají v oku více tyčinek, vidí více odstínů šedé.

Sluch

Psi slyší zvuky od frekvencích 40 Hz–60 kHz. Jejich pohyblivým ušním boltcem mohou psi lépe směrovat zvuk do zvukovodu.

Srst

Psí srst se dělí na svrchní vrstvu - pesík a podsadu.

Z jednoho folikulu vyrůstá jeden pesík a asi deset chlupů podsady. Chlupy jsou sdruženy po patnácti chlupech a na 1cm^2 jich je asi 100 - 300.

Čím jsou chlupy jemnější, tím jich vyrůstá na jednom místě více.

Hladká srst

Tato srst je blízko těla. Pokožka bývá jemná, citlivá a náchylnější k poštípání hmyzem. (pointer, whipet, boxer, buldok, čivava, dobrman, bostonský teriér)

Krátká srst

Tato srst je hrubší než hladká srst. Často se vytváří maz způsobující zápach. Na jaře může způsobovat problémy línání. (labradorský retriever, bígl, rotvajler, buldoček)

Kombinovaná srst

Na přední straně nohou a na hlavě je srst nejkratší, delší je na těle a na ocase. (ohař, zlatý retriever, tibetský španěl, border kolie, šeltie)

Dvojitá srst

Svrchní srst je hrubá a spodní měkká, hladká. (akita, německý ovčák, norský špic, šeltie, sibiřský husky)

Hedvábná srst

Hedvábná srst je dlouhá a velmi jemná. Někdy vytváří dlouhé vousy, ofinu a pěšinku. Vyžaduje rozčesávání a časté koupání.

Kudrnatá (kadeřavá) srst

Skládá se ze spirálovitě stočených pesíků, línání není znatelné, protože se odumřelé chlupy zachycují v srsti, ale je třeba ji vyčesávat.

Hrubá srst

Podsada je velmi hustá a pesíky jsou silnější. Výborně chrání psa před vlivy okolního prostředí. Nevypadává a proto se trimuje (vytrhávají se odumřelé chlupy). Není-li pes vytrimovaný, srst začíná plstnatět. Stříhání je nevhodné, protože se srst nevyměňuje a začne řídnout.

Štěněcí srst

Srst u štěňat je jemnější, protože je tvořena téměř pouze podsadou. Období života psa, kdy vymění srst bývá 4. až 6. měsíc, ale může začínat až ve druhém roce. Její zbarvení se může lišit od zbarvení srsti zralé.

Línání

K vypadávání starých chlupů dochází tak, že jsou vytlačovány novějšími chlupy. Tento jev probíhá nesynchronizovaně. K synchronizaci dochází pouze ve stresových situacích – nemoc, březost, kojení nebo anestezie. S asi měsíčním zpožděním chlupy hromadně vypadnou.

Rozmnožování

Říje (hárání)

Dospívání psů probíhá v 7. až 12. měsíci jejich života. Už v tomto období jsou schopni rozmnožování, avšak se krytí nedoporučuje neboť je v pánvi nedostatek místa a při březosti se vývoj feny pozastaví. často se lidé domnívají, že při prvním hárání fena nemůže zabřeznout. První hárání může mít slabší průběh a být kratší, ale také může být delší a fenka může více krvácet. Během hárání může být fena neposlušná, může utíkat. Každá fena hárání jinak prožívá. Většinou se hárá dvakrát ročně, ale u obřích plemen se může vyskytnout situace, kdy probíhá jen jednou za rok. Hárání lze rozdělit do tří fází:

Březost

Průměrně trvá 63 dní. Feně se zvětší mléčné žlázy a omezuje pohyb.

Štěně

Štěňata se rodí slepá, hluchá a bez čichu. Po 20. dni štěně začíná reagovat na zvuky a pachy.

Toto období je důležité také kvůli socializaci – navyknutí na různé živočišné druhy. Odchod k nový majitelům je vhodný až v 6. až 8. měsíci. Po 6. měsíci přichází puberta, kdy se pes snaží dostat se co nejvýše v hierarchii.

Chování psů

Chování psů je určeno geneticky, ale je v průběhu života měněno socializací a učením. V chováním se psi od vlků odlišují nejvíce. Například psi nemají v mládí snahu opustit smečku nebo jí vést.

Vrozené chování

Temperament

Temperament jsou podmíněné i nepodmíněné reflexu určující míru vzrušivosti, reakci a její trvání. Existují čtyři základní typy nervové činnosti, avšak se rozdělují na řadu mezitypů. Tyto typy jsou:

Lovecké chování

V průběhu domestikace bylo lovecké chování nejvíce změněno. Základ tohoto chování je dědičný a učením se pouze tlumí či upevňuje. Lov malé kořisti je vlastně základem přinášení a proto je plemena se slabším loveckým pudem těžší naučit aportovat. Při nácviku obrany je zase využíváno chování při lovu velké kořisti.

Shánění stád je také na základu loveckého chování. Ovčácká plemena mají vzpřímené uši, protože stádo má větší respekt.

Teritoriální chování

Psi teritoria označují močí, hrabáním a trusem.

Potravní chování

Pes žere po velkých kusech. Jeho žaludek se snadno zvětší, ale také snadno zvací. Psi, stejně, jako vlci, zahrabávají potravu, zvrací štěňatům a jí trus. Toto chování bývá nežádoucí.

Hravé chování

Narozdíl od vlků si psi hrají až do velmi vysokého věku. Olizování pacek, honění si vlastního ocasu a ničení předmětů bývá způsobeno samotou.

Hra, kdy si pes hraje s jiným psem nebo člověkem se nazývá sociální hra. Tato hra je pro psy přirozenější. štěkání ve Vysoké tónině, komunikační hra, je provokováním k další hře.

Sociální chování

Psi komunikují mnoha způsoby – štěkáním, řečí těla, gesty nebo třeba pachy. Psi se již od štěněcího věku snaží komunikovat s člověkem a rozumí lidským gestům. Při řešení problémů se obrací na člověka.

Získané chování

Toto chování se vyvíjí v průběhu života učením. Dokáží se naučit kolem 165 slov, ale někteří psi mohou znát až 250 slov. Také dokáží počítat do 4 nebo do pěti.

Socializace

Pro psa je důležitá raná socializace (vtištění). Je to seznamování se s věcmi a lidmi v okolí. V období vtištění (3. až 7. týden života) by štěně mělo být v kontaktu s člověkem, jinak nemusí být přítulné.

Vtištění pomalu přechází do socializačního období, ve kterém dochází k osvojování sociálních návyků a štěně pozoruje chování svého těla. Také si zvyká na jevy a zvuky, ze kterých v dospělosti nebude mít strach. špatná situace v tomto období občas vede k trvalému strachu. Toto období končí ve 12. měsíci.

Podmiňování

Opakováním činností, před kterými se něco stane, (pes uslyší „sedni“ » Sedne si) se vytváří podmíněné reflexy. Při výcviku je důležité načasování odměn – odměna má být do 2 sekund od splnění povelu. Takto to platí i při trestu. (trest po delší době je nesmyslný)

Také existuje učení metodou pokus–omyl, kterému se říká operantní podmiňování.

Využívá se třeba při clicker trainingu.

Inteligence psa

Podle S. Corena je inteligence psa rozdělena na instinktivní, adaptivní a pracovní.

Instinktivní inteligence je určena schopností zvládat geneticky zakódované činnosti. U adaptivní inteligence jde o schopnost samostatně řešit problémy (to psi moc neumí). A nakonec pracovní inteligence je schopností naučit se povel.

Strava a krmiva

Existují krmiva jako granule, maso nebo třeba BARF (čerstvá potrava). Nebezpečné jsou pro psy rozinky, avokádo, čokoláda, vařené kuřecí kosti (štěpí se a mohou poškodit žaludek či střeva), syrová játra (možná toxicita vitamínem A), česnek, cibule, sladkosti obsahující xylitol (zvyšuje u psů hladinu inzulinu), mandle, ořechy, potraviny obsahující kofein (způsobuje u psů poruchy srdečního rytmu), čaj, rajčata, brambory, droždí, sušenky, houby, syrové vaječné bílky, tučné mléko a mnoho dalšího.

Granule

O krmení granulemi je mnoho sporů, protože nekvalitní granule mohou způsobovat kožní problémy, rakovinu či oslabení imunity. Granule s lepším složením jsou výživnější a proto jich můžete podávat méně.

Zdroje

Text

Obrázky


Reklama

„Proti hluposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá!“ Jan Werich


tomankovahb.cz: Cestování po Čechách i do zahraničí